01-07-2012 Vitamín C

Podobáme se středověkým námořníkům, které na dlouhých plavbách často trápil podivný problém. Přestože dostatečně jedli, ztráceli sílu a energii, trpěli různými bolestmi, krvácela jim drobná poranění…

Jeremjáš 31,1-14              1. Korintským 13,1-13

 první prázdninová nedělní bohoslužba, 01.07.2012, ARCHA – sj

1. Je něco víc než úspěch?

Milí přátelé, dnešní nedělí otvíráme očekávaný čas prázdnin. Skončil školní rok, skončily semestry. Známky byly uzavřeny, výkon oklasifikován. Vysvědčení jsou rozdaná. I my dospělí si rozdáváme různá „vysvědčení“ a usilujeme o dobré „známky“. Tituly, funkce, postup v zaměstnání, pokud jde o čísla, tak dospělým jedničky většinou nestačí a přejí si mít na výplatní pásce a na kontě naopak číslo co největší… Dobré známky a špatné známky, dobrý prospěch a neúspěch… jak jste na tom? Jaké máte známky na svém vysvědčení? Srdečně vám gratuluji, pokud máte jedničky. A pokud se místo dobrého prospěchu dostavil číselný neúspěch, nebuďte smutní. Školní, pracovní a jiné úspěchy jsou jistě dobré. Ale: život na tom nestojí.

Podobáme se středověkým námořníkům, které na dlouhých plavbách často trápil podivný problém. Přestože dostatečně jedli, ztráceli sílu a energii, trpěli různými bolestmi, krvácela jim drobná poranění a zduřelé dásně, vypadávaly zuby. Záhadné onemocnění odeznělo, když dorazili na místo, kde se jim změnil jídelníček. Nemoc známe dnes jako scorbut neboli kurděje. Zdánlivě takovému člověku nechybí nic, má energeticky bohatou stravu, ale chybí v ní vitamín C, kyselina askorbová. Čerstvé ovoce a zelenina pomáhají na kurděje. Obsahují vitamín C, zázračný lék na kurděje.

Víte, co člověk potřebuje víc než hezké známky, velké výkony a úspěchy? Co je pro celé naše bytí tím, čím je vitamín C pro naše tělo? Potřebujeme lásku. Potřebujeme být milováni a milovat. Láska je vitamín C. Pokud ta schází, nenahradí nám ji ani samé jedničky, ani spousta nul na bankovním kontě, ani pět titulů či funkcí. „Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, a lásku bych neměl, jsem jako dunící kob nebo zvučící činel…“ (1K 13,1-3). Úspěchy jsou dobré, ale k životu nestačí. Žijeme z lásky.

2. Kam na lásku?

Pokud žijeme z lásky, je třeba si položit otázku, kde ji vezmeme? S tím samozřejmě souvisí zásadní otázka: co je láska? S definicí budeme mít potíž. Přijetí druhého? Přání dobra druhému? Vycházet vstříc druhému? Láska je zvláštní úkaz. Má statisíce podob. Známe ji, a přece zůstává neuchopitelná. Ale jedno o lásce víme velmi jasně. Toužíme po ní, chceme ji, potřebujeme ji, žijeme z ní. Co je láska, to úplně jasně nevím. Ale jedno vím: potřebuji být milován, potřebuji milovat.

Víte, co je zajímavé? Přesně takhle je to i s Bohem. Má statisíce podob. Známe jej, a přece zůstává neuchopitelný. Jedno však o Bohu víme velmi jasně. Toužíme po něm, chceme ho, potřebujeme ho, žijeme z něj. Kdo je Bůh, to úplně jasně v tuto chvíli nevím. Ale jedno vím: bez něj není život, bez něj nemohu žít. V Písmu tuto pozoruhodnou shodu najdeme popsanou stručně. Bůh je láska. (1J 4,16) Láska je z Boha. (1J 4,7) (Pozor: platí, že Bůh je láska. Neplatí však, že láska je Bůh.)

Vraťme se k naší původní otázce: kde vezmeme lásku? Jen u Boha. Chceme-li lásku, musíme k Bohu. Pokud hledáme lásku u druhých lidí, je to vždycky second hand. Oni jen předávají, co jinde museli vzít. Ne že by to bylo špatné. Ale uznejte, že je lepší jít rovnou ke zdroji než do second handu.

3. Má mě někdo rád?

Víme tedy, kde je zdroj lásky. Otázkou je, zda Bůh bude ochotný mi lásku dát, když k němu přijdu? Odpověď nemá alternativy. Celé Písmo mi opakuje úžasnou pravdu: jsem milován! Bůh mne miluje.

a) Bůh mne miluje jako své stvoření. Důkazem této lásky (takovým malým citrónem) je každý nový den, který smím prožívat, každý doušek vzduchu a vody, který smím přijímat, každý paprsek slunce a sousto chleba. „On nechává své slunce vycházet nad zlými i dobrými a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé.“ (Mt 5,45) Dar života a Boží zaopatření v něm je důkazem Otcovy lásky. To je láska: starat se o to, aby se ten, koho miluji měl dobře.

b) Bůh mne miluje jako své vykoupené, adoptované dítě. „V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy.“ (1J 4,10) Důkazem této lásky je Kristova oběť. Bůh mne přijímá, počítá se mnou, i když mu mnoho dlužím. To je láska: přijmout druhého bez nároků, přijmout ho, i když nesplnil všechna moje očekávání nebo mne dokonce zklamal.

4. Jak milovat?

Bůh mne miluje – a to má důležité důsledky v našem životě. Pokud jsem milován, pak také mohu milovat. Milovat znamená předávat lásku, kterou jsem přijal. Lásku neumíme vyrábět. Podobně jako světlo nebo voda nebo vitamín C je láska vždy z vnějšího zdroje. Všechna láska, kterou tady na zemi zakoušíme, je z Boha. Pokud jsem milován, tedy pokud dostávám lásku od Boha, mám co předat, mohu milovat. A co znamená milovat? Láska začíná rozhodnutím. Nemusím nic cítit, nemusím být kdovíjak nadšen, nemusím být zaplaven euforií nebo unešen nádherou. Tyto věci někdy lásku doprovázejí. Ale samy o sobě nemají s láskou mnoho společného.

Písmo říká, že nejvýrazněji nám byla láska představena tehdy, když Ježíš za nás zemřel. (Ř 5,8) Co myslíte, jak byl Ježíš nadšen člověkem, když jej přibíjeli na kříž? Jaké vznešené city asi naplňovaly jeho nitro? Domnívám se, že v tu chvíli Ježíš prožíval především oddanost vůči nebeskému Otci. Kvůli tomu, že Otec to chtěl, se Ježíš nechal umučit a popravit. („ne má, ale tvá vůle se staň“ Mt 26,42) Byl to akt poslušnosti. („stal se poslušným až k smrti“ Fp 2,8) Jeho podstatou bylo pevné rozhodnutí splnit úkol. Láska je dřina a oběť. („s hlasitým křikem a slzami obětoval modlitby a úpěnlivé prosby tomu, který byl mocen ho zachránit ze smrti“ Žd 5,7) A jen občas a vzácně ji doplňuje bonus pozitivních citů. Chceš milovat? Počítej s potem a sebezapřením. I citrón pustí svou šťávu, teprve když se pořádně zmáčkne. Jsi ochotný potit se a zapírat sám sebe? Pak je splněn základní předpoklad pro lásku.

5. Co se stane, když dám prostor lásce?

Proč je láska tak důležitá? Na tuto otázku odpovídá apoštol Pavel (1K 13,1-3). Láska proměňuje. Co proměňuje? Především vztahy k druhým, ale také vztah k sobě.

a) Jak láska proměňuje vztahy? Teprve láska dává obsah naší komunikaci. Můžeme někdy sdělit mnoho slov, v nichž je spousty zajímavých informací. Ale naprotá většina těch informací má pomíjivou hodnotu. K čemu je to, když vyprávím druhému o tom, co jsem prožil, koupil, udělal? To podstatné, o co v komunikaci běží, se točí kolem lásky. Vyprávím-li něco druhému, nepřímo se ho ptám, zda o mne má zájem. Naslouchám-li druhému, nepřímo, ale velice výrazně mu tím dávám najevo, zda ho mám rád. „Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, a lásku bych neměl, jsem jako dunící kob nebo zvučící činel.“ (1K 13,1)

b) Jak láska proměňuje naše sebehodnocení? Láska dává našim schopnostem, výkonům, úspěchům či neúspěchům úplně jiný kontext. „Kdybych měl proroctví a znal všechna tajemství a měl všechno poznání… ale lásku bych neměl, nic nejsem.“ (1K 13,2) I když jsem ve škole úplný looser, i když se mi nedaří najít dobré zaměstnání a pokud ho mám, není to žádná závratná kariéra, mohu žít vítězný a absolutně úspěšný život, pokud rozdávám lásku. A žel, platí to i naopak: mohu vydělávat těžké peníze, mohu dobývat úspěch za úspěchem, mohu zakoušet, že všichni chtějí, abych něco pro ně udělal, ale pokud v tom chybí láska, nebude to mít žádnou trvalou hodnotu.

c) Jak láska proměňuje naši budoucnost? Jde tu o motiv našeho úsilí a práce. Dává našemu úsilí a obětem skutečný užitek. „Kdybych dal pro nasycení druhých všechen svůj majetek a kdybych vydal své tělo k spálení (tj. obětoval se pro něco až na smrt), ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.“ (1K 13,3) Nemá cenu udřít se, investovat všechn svůj čas a síly do různých projektů, „sloužit Bohu a lidem“, pokud to nedělám z lásky k Bohu a z lásky k lidem. Pokud motivem je láska, pak stačí i sklenice studené vody, aby to poskytlo naší službě či oběti nesmazatelný užitek.

Milí přátelé, v těchto dnech se završuje můj jedenáctý rok na palubě Archy. Je to poměrně dlouhá plavba. Dovolím si při té příležitosti vyslovit přání pro Archu. Věřím, že má ještě dlouhou pouť před sebou. Domnívám se, že na tu cestu je po mnoha stránkách dobře vybavena. Poznal jsem tu řadu lidí, kteří umí dobře promluvit. Je tu velké množství šikovných, obdarovaných lidí. Je tu také mnoho lidí hodně aktivních a obětavých. Po této stránce je Archa dobře zásobena. Ale na dlouhou plavbu je potřeba ještě cosi obtížně hmatatelného, cosi, co je trochu skryto. Označil bych to jako vitamín opravdové lásky. Hluboká oddanost Bohu a zájem o druhého, který převáží nad hodnocením druhého. V tomto ohledu mi přijde plavba Archy ohrožena. V Božích zahradách je plodů s tímto vitamínem dost. Mým přáním je, abychom se více sytili tímto dobrým čerstvým ovocem. Víte, co nás čeká? V budoucnu, na konci naší plavby nás čeká království lásky. Bůh nás chce jednou přivést do společenství, které ještě plněji než doposud zahrne svou láskou. Nevíme, jak to bude vypadat, ale bude to dobré. Učme se už nyní, na cestě Boží lásku poznávat, přijímat a předávat.