2012-08-19 Rebeka – Vzor výjimečnosti

Genesis 24:10-21 Matouš 5:38-42

Milí přátelé, Boží andělé jezdí v kabrioletech značky Mercedes Benz a jsou v důchodu. Minulý týden jsme s několika mládežníky sjížděli na lodích Berounku. Když jsme přijeli do Roztok, bylo na čase se vrátit zpět proti proudu pro auto s věcmi. Nuže, jsem se vydal na stopa, protože nebylo žádné jiné možné spojení. Došel jsem na tu správnou silnici a modlím se: „Bože, pošli mi svého anděla. Nějakého tatíka, který mne doveze tam, kam potřebuji.“ Než skončím modlitbu, řítí se na mne první auto ze zatáčky. A co myslíte? Za volantem mladý kluk a ještě si šlápne na plyn, když mne míjí.

Uvědomil jsem si, jak jsem netrpělivý a neomalený, protože má první slova byla: „Bože, co je to za anděla?“ Než vydechnu zklamáním, objeví se druhé auto. A co myslíte? Za volantem tatík, který mi zastavil a odvezl tam, kam jsem potřeboval. Podobnou zkušenost měl i Abrahamův služebník Eliezer. Dorazí k Náchorovu městu, zastaví u studnu s vodou a v důvěře v Boha se modlí, aby Bůh dal zdar jeho cestě. Ještě než to dořekne, přichází Rebeka se džbánem na rameni.

Z těch několika málo vět můžeme o Rebece povědět, že byla krásná:

byla svědomitá (v. 15)

… četli jsme, že Eliezer se zastavil u studny v době, kdy ženy vycházívají z města ke studni, aby načerpali vodu. Svým příchodech ukazuje mimo jiné na svou svědomitost, protože nezanedbává své povinnosti

byla krásná (v. 16a)

… věřím, že se Eliezer při pohledu na Rebeku musel až zajíkat. Čteme, že byla velmi půvabného vzhledu. V celé Bibli jsou takto popsány pouze tři ženy: Rebeka, Batšeba a Ester.

byla laskavá (v. 18n)

… Rebeku ani nenapadne odmítnout cizincovu prosbu. Vidí jeho potřebu. Vidí, že má za sebou dlouhou cestu, a tak jde a bez odkladu vyslyší jeho prosbu.

Z těchto tří charakteristik Rebeky plyne, že krása Rebeky se netýkala pouze její vnější krásy, ale také té vnitřní. Rebeka však jde ještě dál a odkrývá svou výjimečnost. Přátelé, proč je Rebeka tak výjimečná? Pro svou velkorysost.

Rebečina velkorysost (Gn 24:19n)

Rebeka prokazuje svou dobrotu nejen tím, že dává pít Eliezerovi, ale také napojuje jeho velbloudy. On ji o to nežádal a přesto jde bez poznámek a reptání dát pít celému jeho stádu velbloudů. To je krok hodný obdivu. Považte. Rebeka jde, vylije obsah svého džbánu do napajedla a znovu odbíhá ke studni, aby mohla přinést žíznivým zvířatům další vodu. Vypadá to velmi jednoduše. Vězte však, že jeden velbloud po tak namáhavé cestě vypije až 150 litrů vody. Eliezer jich měl 10. Prostými počty dojdeme k tomu, že Rebeka mohla odnosit 1.50o litrů vody, aby napojila Eliezerovy velbloudy. Přátelé, ale to není vše. Uvědomme si, že ona mohla najednou vzít nejvýše 20 litrů vody, což znamená, že se nejednalo pouze o jednu jedinou cestu ke studni. Kolik to bylo cest, zvedání okovu s vodou, si spočítejte sami. Rebečina štědrost pro ni znamenala investici jak vlastního sebezapření, tak i vlastních sil a vlastního času.

Na jejím příkladě si uvědomuji, že:

velkorysost (štědrost) přináší Boží požehnání

… Rebečina štědrost vůči Eliezerovým velbloudům jí přinesla Boží požehnání v podobě Izáka. Na mnoha místech nás Bible povzbuzuje ke štědrosti.

V knize přísloví se píše: Duše štědrá bude nasycena tukem, a kdo občerstvuje, bude též občerstven. (Př 11:25)

PJK povzbuzuje své učedníky a zaslibuje odměnu pro ty, „kdo by napojil třebas jen číší studené vody jednoho z těchto nepatrných, protože je to učedník, amen, pravím vám, nepřijde o svou odměnu“ (Mt 10:42).

velkorysost (štědrost) znamená dát to nejlepší

… Rebeka ochotně nabídla onomu neznámému cizinci nejen vodu k osvěžení, ale také svůj čas, své síly a své laskavé srdce. Viděla u studny sedět potřebného a neotočila se k němu zády, ale dala to nejlepší ze sebe bez nároku a kalkulu na jakoukoli odměnu plynoucí z nezištné pomoci.

K tomu nás povzbuzuje i PJK, když říká: „Milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec. (Lk 6:35n)“

velkorysost (štědrost) vyžaduje nebýt jenom dobrý

… Rebeka mohla udělat jenom onen jeden dobrý skutek, když dala napít Eliezerovi. Ona však šla ještě dál a dala napít také i jeho velbloudům. Uvědomuji si, že být jen dobrý je překážkou výjimečnosti.

Ani PJK po nás nechce, abychom byli jen dobří, ale díky DS byli výjimeční a milovali nejen své přátele (ty, kdo nás milují), ale i své nepřátele (ty, komu jsme lhostejní anebo nás přímo nenávidí).

Proto Pavel povzbuzuje křesťany v Římě: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít; tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti.‘ Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.

Zkrátka velkorysost (štědrost) je cestou druhé míle. Když PJK vyzýval své následovníky, aby šli cestou druhé míle, vzbuzoval u některých nelibost až pohoršení. V Ježíšově době platil na všech místech římského impéria zákon jedné míle, který každému římskému občanovi vyhrazoval právo oslovit kteréhokoliv „neřímana“ s příkazem, aby mu na délku jedné míle nesl veškerý náklad. Jednalo se vlastně o zákonem stanovenou otrockou službu v délce trvání jedné míle.

PJK však své posluchače povzbuzoval, aby nešli jen jednu míli a byli „dobří“, ale aby byli velkorysí (štědří), jako jejich nebeský Otec, a šli cestou druhé míle. Cestou obětavosti a štědrosti vůči všem lidem. Moji milí. Je to i naše cesta?

Jak se stát výjimečným?

Jsme v Kristu povoláni, abychom nebyli jen „dobří“, ale výjimečnosti. Jeho cesta druhé míle je cestou křesťana. Čím se takový výjimečný život vyznačuje?

1. Dávám druhým šanci

… Žiju tak, jak mě k tomu povzbuzuje PJK v dvojpřikázání lásky a miluji druhé stejně jako sám sebe (Mt 22:39). Někdy je těžké odložit stranou vlastní přání, sny a touhy, abychom měli možnost pomoci plnit přání, sny a touhy potřebným, ale je to cesta výjimečnosti.

2. Mám kladný postoj

… Vzácnou vlastností Rebeky bylo, že si nestěžovala na práci, kterou se rozhodla udělat. Navíc se ani nezastaví, dokud práce není hotova. Postoj Rebeky je postoj člověka, jenž je až neuvěřitelně kladně nastaven. Právě kladný postoj je to, co pozvedá i druhé místo toho, aby je srážel ještě více k zemi a zašlapával do vlastní nedostatečnosti, protože je to cesta výjimečnosti.

3. Mám otevřené oči

… Není na co čekat. Eliezer nemusel říct ani slovo a Rebeka hned šla, aby napojila jeho velbloudy. Rebeka má otevřené oči a vidí, kde je potřeba její pomoci. Od otevřených očí je už jen krátký kousek k tomu, abych převzal iniciativu do svých vlastních rukou, protože je to cesta výjimečnosti.

4. Nečekám nic na oplátku

… Rebeka nabídla Eliezerovi své síly i čas bez jakéhokoliv nároku na odměnu anebo myšlenky, že by jí z toho mohlo něco kápnout. Její touha pomoci byla upřímná a nezištná. Budeme-li si uvědomovat tento rozdíl, můžeme se vskutku stát výjimečnými stejně jako Rebeka.

Závěr

Prostřednictvím nezištné služby Rebeky v onen osudný den, byl změněn její život od základu. Rebeka tím nezískala jen místo v Bibli, ale zvláštní místo v historii. Stala se manželkou Izáka a vstoupila do domu Abrahama. Díky tomu se stala součástí celé řady předků PJK – toho, jenž Bůh poslal zachránit lidi. Svou měrou se tak stala součástí tohoto Božího plánu zachránit svět.

Bůh používá ke svým plánům obyčejné lidi, kteří se rozhodli stát se výjimečnými, protože milují Boha. To je výzva pro nás. Být výjimečný, protože taková je touha Boha.

V tom vás chci povzbudit. Buďme a zůstávejme výjimečnými, protože Bůh nás nechává na světě jako sůl své lásky. Kéž může každý z nás jít ve stopách Rebečiny výjimečnosti cestou velkorysosti.